Archiv
Nalezené příspěvky
A jsme opět na tapetě 2
6. 1. 2020
Stát prověřuje bojovníky za svobodu funkcionáři Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) měli využívat dotace, které spolek dostal na připomínky protinacistického odboje, k nákupu nesouvisejících věcí. Jak odhalila kontrola ministerstva financí dotace pro náš svaz, dotace nebyly využívány v souladu s dotačním určením; šly na přemrštěné mimořádné odměny, či na nákup špekáčků, ale též bio čokolády − místo na připomínky odboje. Informoval o tom jako první iRozhlas (viz; 3. 1. 2020) a dále některé weby (viz, viz; 3. 10. 2020).
Politici přepisují historii a určují zahraniční politiku
6. 1. 2020
Pražský primátor Hřib, starosta Kolář z Prahy 6, starosta Novotný z Řeporyje a ještě Jourová z Bruselu určují politiku celému státu.
Demontáž České republiky?
13. 1. 2020
Dá se dnes říci, že postoj Německa k Mnichovu je záměr. A do tohoto scénáře přesně zapadá útok na Českou republiku jako nejslabší článek.
Výsadek Komenský
13. 1. 2020
Před 75 lety byl vysazen na moravské území zabrané v říjnu 1938 do Německé říše desant Komenský, který byl za aktivní podpory místního německého obyvatelstva obklíčen a likvidován. Na snímku je detail hrobu sedmi příslušníků výsadku Komenský, kteří padli v boji 25. ledna 1945 u Předního Arnoštova
Lidičtí opustili sál na protest proti výrokům historika Kyncla
13. 1. 2020
Ve čtvrtek 9. ledna 2020 se na Pardubicku konal již 12. ročník akce Silver A. Pietní akt a následné slavnostní setkání přeživších, jejich rodin, pamětníků a ctitelů nezkreslené historické pravdy připomíná hrdinství parašutistů Alfréda Bartoše, Jiřího Potůčka a Josefa Valčíka. Ale právě letošní ročník provázela událost, která ve dvanáctileté historii nemá obdoby: lidická delegace spontánně opustila sál při přednášce historika Vojtěcha Kyncla.
Vedení svazu nebojuje – mlčí
20. 1. 2020
Český svaz bojovníků za svobodu se má vyjadřovat k aktuálním společenským problémům, uchovávat paměť národa a prosazovat stanoviska bojovníků za svobodu. Předsednictvo svazu, které má svaz mezi zasedáními ústředního výboru reprezentovat, tedy takto jednat ve smyslu stanov, je neschopné.
Dne 27. ledna 1945 byl osvobozen vyhlazovací tábor Auschwitz - Osvětim.
24. 1. 2020
Dne 27. ledna 1945 byl osvobozen vyhlazovací tábor Auschwitz - Osvětim. Byl to konec holocaustu.
Proto oslavuje mnoho Židů své zmrtvýchvstání. Ne že by se chtěli rovnat Kristu, ale jen děkují Rudé armádě, která podle
hebrejského kalendáře 12. Ševatu roku 5705 osvobodila koncentrační Osvětim.
Vzpomínka na desant Komenský
24. 1. 2020
Dne 22. ledna jsme vzpomněli na výsadkáře desantu Komenský, který právě před 75 lety seskočil u obce Pohledy.
Představitel ČSBS proti přepisování historie
26. 1. 2020
Na webu Parlamentní listy zástupce vedení Českého svazu bojovníků za svobodu, devětaosmdesátiletý bratr Emil Šneberg, člen předsednictva, účastník Pražského povstání, v rozhovoru uvedl pravdu o vlasovcích ve dnech Pražského povstání v květnu 1945, hovořil o přepisování historie, o Evropské unii, o snaze likvidovat sochu sovětského maršála Ivana Koněva (viz, 26. 1. 2020). Rozhovor přetiskujeme pro jeho aktuálnost a serióznost, a jeho větší publicitu.
(Vložil Vladimír Pelc)
Úmluva o nepromlčitelnosti válečný zločinů a zločinů proti lidskosti
26. 1. 2020
Úmluva o nepromlčitelnosti válečný zločinů a zločinů proti lidskosti
New York, 26. 11. 1968
Pankrácká sekyrárna
26. 1. 2020
Pankrácká sekyrárna měla za dva roky svého provozu v rukou nacistů na svědomí přes tisíc obětí Krátký filmový záznam z roku 1946 zobrazuje obávanou gilotinu v Pankrácké věznici, tzv. Pankrácké sekyrárně.
Viz https://youtu.be/BnW0hdAueD8
Mnichov 1938 (dokument ČSSR, 1968)
26. 1. 2020
Unikátní dokument z roku 1968 − se svědectvím Jana Masaryka a Prokopa Drtiny. V roce 1968 slovenský režisér Karol Wild v Krátkém filmu Praha realizoval cenný dokument, který krátce poté normalizační „Prověrková komise“ poslala na dvacet let do trezoru. Střihový film s dotáčkami je syntézou širokých politických a společenských souvislostí takzvané Mnichovské dohody. Připomněl také tehdy poměrně málo známá fakta (například zabrání Západní Ukrajiny a Besarábie sovětskými vojsky). Výpovědi J. Masaryka, P. Drtiny a dalších pozoruhodných osobností.
Viz https://www.youtube.com/watch?v=mJij0-g_2xc
V srdci pekla
26. 1. 2020
Bylo jich třicet? Ne všichni byli ale po válce identifikováni. Stanislavu Motlovi se do dnešního dne podařilo najít jména 23 z nich. Tito muži se jedné noci se ocitli v srdci pekla. Ti, co přežili, nikdy nezapomněli. Nemohli. Prožili totiž nejstrašnější noc v životě. To když z nich němečtí nacisté udělali – hrobaře. Hrobaře v Lidicích… Leckdo si dnes myslí, že o Lidicích, o tom, co se tam 10. června 1942, odehrálo, bylo už řečeno všechno. Jenomže to není pravda. Lidice mají dodnes spoustu tajemství. A jedním z těch tajemství je osud muže, který uprostřed ohnivé lidické apokalypsy našel odvahu a sílu zazpívat. Zazpívat Rekviem. Jméno toho muže – Karel Langendorf.
Viz https://www.youtube.com/watch?v=ksCEs4VmYkk
(101)Lidice
26. 1. 2020
Dne 9. června 1942 vydal Adolf Hitler rozkaz, aby středočeská vesnice Lidice byla jako odplata za atentát československých parašutistů vyslaných z Velké Británie vyhlazena. Cíl atentátu, nejvyšší představitel okupační moci v Protektorátu, Reinhard Heydrich, zemřel na následky zranění 4. června 1942. Dne 10. června 1942 nacisté dospělé lidické muže na místě zastřelili, ženy odvlekli do koncentračních táborů a většinu lidických dětí později zavraždili poblíž obce Chełmno v Polsku. Lidice byly vypáleny a srovnány se zemí. Exemplárnost trestu vyvolala záhy vlnu odporu po celém světě. Po válce byly postaveny nové Lidice a na místě vyhlazené obce byl zřízen památník. Více než dvacet let poté se k tématu vrátil režisér armádního studia Pavel Háša (1929–2009), který využil částečného ideologického uvolnění v 60. letech a pustil se do dokumentaristicky podrobného zpracování tématu. Pro své investigativní cíle, pečlivou práci s historickými prameny a citlivé režijní podání emocemi přetíženého tématu zůstává Hášův film z roku 1965 dodnes platným svědectvím o lidické tragédii. Titul byl, kromě české jazykové verze, vyroben i v pěti dalších jazykových mutacích.
Viz https://www.youtube.com/watch?v=K2Gb0-hcZ58
Potomci a předkové − kronika bojů
26. 1. 2020
Dokument z r. 1985 o protiněmeckém odboji v Československu v letech 1938−1945.
Viz https://www.youtube.com/watch?v=k5IkOFcSgas
Vznik protektorátu Čechy a Morava 15. březen 1939
26. 1. 2020
Dne 15. března 1939, začala německá vojska v noci nad ránem překračovat hranice druhorepublikové ČSR. Historická videa zachycují porobu českého národa.
Viz https://youtu.be/YJIh2bEzEO
Lidičtí děkují
29. 1. 2020
Děkujeme ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi a dalším ústavním činitelům včetně prezidenta republiky Miloše Zemana, předsedy Vlády České republiky Andreje Babiše, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radka Vondráčka i zesnulého předsedy Senátu Parlamentu České republiky Jaroslava Kubery, že na základě zodpovědného vyhodnocení závažnosti dlouhodobého vývoje v Památníku Lidice přispěli k nápravě křivd páchaných na obětech lidické tragédie.
Ředitelka Památníku Lidice rezignovala na svou funkci
29. 1. 2020
Praha - Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová rezignovala k 21. lednu na svou funkci. ČTK to řekla Michaela Lagronová, mluvčí ministerstva kultury, které památník zřizuje. Důvod rezignace ředitelky neuvedla. Lehmannová vedla památník od dubna 2017. Instituci dočasně povede její statutární zástupkyně, vedoucí ekonomického oddělení Dagmar Kosová. Ministerstvo na místo vypíše konkurz, doplnila mluvčí. Lehmannová dnes ČTK řekla, že připravuje k rezignaci písemné vyjádření.
Vyjádření podpory ředitelce Památníku Lidice
29. 1. 2020
V úterý 21. ledna sepsali zaměstnanci a zaměstnankyně Památníku Lidice petici na podporu ředitelky Martiny Lehmannové, která v pondělí rezignovala na svou funkci. V přiloženém textu vysvětlují, proč považují nátlak na odchod paní ředitelky
za neadekvátní, a vyzývají širší kulturní obec a veřejnost, aby se k jejich podpoře připojila.