Historický kalendář
1925
5.− 6. říjen 1925
Locarnská konference.
12. prosinec 1925
Prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval 7. československou vládu (2. vládu Švehlovu).
1933
22. březen 1933
Zřízen první koncentrační tábor v Dachau.
Existoval 22. 3. 1933−29. 4. 1945; odhadovaný počet vězňů: 200 000; odhadovaný počet obětí: 25 600.
Odkazy:
Koncentrační tábor Dachau (wikipedie)
Osvobození koncentračního tábora Dachau
Dachau – místo utrpení a naděje, aneb jedno významné výročí
Videa:
Druhá světová válka Dachau 1943−1945
1935
16. březen 1935
Vznikl wehrmacht.
20. březen 1935
Bylo zřízeno (Ředitelství opevňovacích prací − ŘOP) a (Rada pro opevňování − RO) pro řízení výstavby opevnění.
16. květen 1935
Byla uzavřena československo-sovětská spojenecká smlouva.
19. květen 1935
volby do parlamentu Československé republiky. Nejvíce hlasů dostala Sudetoněmecká strana (15,2 %), ale nejvíce mandátů obdržela Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (14,3 %). Následovaly Československá sociální demokracie (12,6 %), KSČ (10,3 %), ostatní strany získaly pod 10 % hlasů.
18. prosinec 1935
Edvard Beneš zvolen novým prezidentem.
1936
1936 až 1939
Španělská občanská válka.
7. březen 1936
Německo vypovědělo Locarnskou smlouvu a obsadilo demilitarizované území Porýní.
23. říjen 1936
Vznikla Stráž obrany státu.
25. říjen 1936
Vznik Osy Berlín–Řím.
16. listopad 1936
Adolf Hitler vystoupil před generalitou s programem války.
1937
1936 až 1939
Španělská občanská válka.
18. únor 1937
Vláda Milana Hodži vyhlásila Program národnostní politiky.
26. duben 1937
Při leteckém útoku na baskickou obec Guernica ve Španělsku zahynuly stovky obyvatel.
červen 1937
Pablo Picasso namaloval obraz Guernica.
červenec 1937
U Výmaru byl zřízen koncentrační tábor Buchenwald.
21. září 1937
Státní pohřeb prezidenta T. G. Masaryka.
Začalo se budovat záložní vojenské Letiště Benešov.
3. listopad 1937
Setkání Hitlera s předáky wehrmachtu a vlády, na němž se radil o připravovaném „útoku na východní sousedy“.
1938
1936 až 1939
Španělská občanská válka.
4. únor 1938
Adolf Hitler se stal vrchním velitelem německých ozbrojených sil.
12. únor 1938
Berchtesgadener Abkommen − Rakousko podepsalo s Německem smlouvu. Nacisté v Rakousku byli amnestováni, jeden nacista se stal členem rakouské vlády. Německo zrušilo 1000-Mark-Sperre.
11. −13. březen 1938
Rakousko bylo anektováno hitlerovským Německem, tato skutečnost výrazně snížila obranyschopnost Československa.
10. duben 1938
Édouard Daladier byl jmenován francouzským premiérem.
24. duben 1938
Konrad Henlein na sjezdu Sudetoněmecké strany vyhlásil Karlovarský program.
3. květen 1938
Byl zřízen koncentrační tábor Flossenbürg.
19.−23. květen 1938
Květnová krize mezi Československem a Německem.
červen 1938
V Bratislavě vznikla polovojenská organizace Hlinkova garda.
6.–13. červenec 1938
Konference v Évianu o židovských uprchlících.
Odkazy:
Konference v Évianu (wikipedie)
2. a 3. srpen 1938
Počátek mise lorda Runcimana.
8. srpen 1938
Vznik koncentračního tábora Mauthausen-Gusen.
12. září 1938
Vypuklo Sudetoněmecké povstání.
13. září 1938
V Bitvě o Habartov padlo osm lidí.
17. září 1938
Vznik Sudetoněmeckého sboru dobrovolníků.
21. září 1938
Přepadení celnice v Habarticích.
Při výkonu strážní služby byl 21. září 1938 postřelen a následkům zranění v trutnovské nemocnici ve věku 23 let podlehl vojín Josef Beran. Byl jedním z československých vojáků, kteří byli odhodlaní bránit republiku před agresí nacistického Německa v roce 1938. Pamětní deska k jeho cti je umístěna na dělostřelecké tvrzi Stachelberg nedaleko Trutnova.
Odkazy:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=145&t=8032&start=460
https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/8106-babi/
https://www.csol-mb.net/clanky/110
Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=NEvxHyG1Drw
21.–24. září 1938
Boje o Šluknovský výběžek.
22. září 1938
Pád Hodžovy vlády, úřednická vláda generála Syrového.
23. září 1938
Všeobecná mobilizace Československé armády.
29. září 1938
Podepsána tzv. mnichovská dohoda.
30. září 1938
Československo postupuje Německu pohraničí (tzv. Sudety), což zapříčinila Mnichovská dohoda.
1. říjen 1938
Vznik tzv. druhé republiky, Česko-Slovenská republika, zkráceně Česko-Slovensko.
2. říjen 1938
Polská armáda začala obsazovat Těšínsko.
3. říjen 1938
Boje v Českém Krumlově.
4. říjen 1938
Byla jmenována Druhá vláda Jana Syrového.
5. říjen 1938
Po přijetí mnichovské dohody prezident Edvard Beneš abdikoval.
Přepadení okresu Jesenské.
6. říjen 1938
Žilinskou dohodou byla vyhlášena autonomie Slovenska.
6. až 11. říjen 1938
Přepadení okresu Berehovo na Podkarpatské Rusi.
8. říjen 1938
Na základě mnichovského diktátu bylo Hlučínsko připojeno přímo k německému Slezsku a stalo se součástí okresu Ratiboř v opolském vládním obvodu říšské provincie Slezsko.
20. říjen 1938
Úředně zastavena činnost KSČ v českých zemích. Na Slovensku se tak stalo již 9. října.
22. říjen 1938
Edvard Beneš odletěl do Velké Británie.
31. říjen 1938
Jediné bojové vystoupení československé armády na obranu pomnichovské hranice druhé republiky v Moravské Chrastové (padli čtyři čs. vojáci).
2. listopad 1938
První vídeňská arbitráž o maďarsko-československé hranici.
9. listopad 1938
V předvečer premiéry divadelní hry Hlava proti Mihuli bylo uzavřeno Osvobozené divadlo.
9.−10. listopad 1938
Během tzv. křišťálové noci bylo v Německu zničeno 7 500 židovských obchodů, 267 synagog a zabito 91 Židů.
22. listopad 1938
Národní shromáždění přijalo Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi a Ústavní zákon o autonomii Slovenské země.
25. listopad 1938
V bitvě u Čadce mezi Československem a Polskem padli čtyři lidé.
30. listopad 1938
Emil Hácha byl zvolen prezidentem republiky.
1. prosinec 1938
Němci zahájili stavbu tzv. sudetské autostrády. Na Podkarpatské Rusi byla jmenována Druhá vláda Augustina Vološina, na Slovensku Druhá vláda Jozefa Tisa.
18. prosinec 1938
Volby do Snemu Slovenskej krajiny.
Malá válka mezi Československem a Polskem.
Vyhnání Čechů ze Sudet.
Polská Operace Sochor na Podkarpatské Rusi.
1939
1936 až 1939
Španělská občanská válka.
27. leden 1939
Rozhodnutí československé vlády o propuštění Židů ze státní služby ČSR.
8. březen 1939
Hitler informuje říšskou reprezentaci o tom, že ČSR kvůli „nesnesitelné situaci v Praze“ bude obsazena nejdéle do týdne.
14. březen 1939
Snem Slovenskej krajiny odhlasoval odtržení Slovenska a utvoření samostatného Slovenského státu (Jozef Tiso prezidentem).
Začátek německé okupace Čech, Moravy a Slezska.
Vojáci českého 8. pluku v Místku kladou ozbrojený odpor německým jednotkám (bitva o Czajankova kasárna).
15. březen 1939
Okupace Čech a Moravy nacistickým Německem (německý IV. a XVI. sbor).
Operace Marzwirbel.
Zahájena první masová zatýkací akce v ČSR zaměřená proti všem potenciálním odpůrcům Říše akce Gitter (Mříže).
Podkarpatská Ukrajina vyhlašuje nezávislost na ČSR.
16. březen 1939
Maďarské jednotky okupují s německým souhlasem Podkarpatskou Ukrajinu.
Zřízení Protektorátu Čechy a Morava, jmenování protektorátní vlády (ČSR).
17. březen 1939
Zavedení pravostranného silničního provozu v Protektorátu Čechy a Morava (ČSR).
18. březen 1939
Konstantin von Neurath jmenován říšským protektorem (ČSR) (wikipedie).
19. březen 1939
Německá vojenská přehlídka na Václavském náměstí v Praze u příležitosti Dne branné moci (ČSR).
21. březen 1939
Položen základ vzniku Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava).
23. březen 1939
Německo anektuje litevské město Klaipėda (Memel) obývané etnickými Němci podepsání slovensko-německé „smlouvy o ochraně“.
26. březen 1939
Zavedení pravostranného silničního provozu v Praze.
27. březen 1939
Generál Franco přistupuje k paktu proti Kominterně (Španělsko).
28. březen 1939
Španělská občanská válka končí vítězstvím nacionalistických sil.
29. březen 1939
Šéf civilní správy Konrad Henlein vydává nařízení zakazující židovskému obyvatelstvu volně disponovat majetkem (ČSR).
31. březen 1939
Na základě událostí z 15. březen v ČSR Velká Británie a Francie deklarují garanci celistvosti polských a rumunských hranic.
1. duben 1939
Nacionalisté ve Španělsku vyhlašují občanskou válku za skončenou.
2. duben 1939
Zahájen nábor do Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava) [wikipedie].
5. duben 1939
Do Prahy přicestoval říšský protektor Konstantin von Neurath (ČSR).
6. duben 1939
Británie, Francie a Polsko podepisují smlouvu o vzájemné pomoci v případě napadení.
13. duben 1939
Británie a Francie se zavazují podporovat Rumunsko a Řecko.
15. duben 1939
Od tohoto data se po ukončení vojenské správy začíná v Protektorátu formovat gestapo (ČSR).
17. duben 1939
Německý státní tajemník nabízí v Berlíně sovětskému vyslanci sérii dohod o politickém a ekonomickém sblížení Německa a SSSR.
SSSR navrhuje trojalianci s Británií a Francií (problémy: nasazení vojenských sil v případě útoku, garance pro pobaltské státy a Finsko).
27. duben 1939
Státní prezident Emil Hácha jmenoval gen. Aloise Eliáše ministerským předsedou nově formované protektorátní vlády (ČSR).
28. duben 1939
Německá vláda oznamuje jednostranné vypovězení anglo-německé námořní smlouvy.
30. duben 1939
V Krakově ustavena tzv. Zahraniční vojenská skupina československá v Polsku.
5. květen 1939
Vojáci 1. československé jednotky zformované v Polsku přísahají v Krakově věrnost ČSR.
Rozkaz Reinharda Heydricha ke zformování gestapa v Protektorátu Čechy a Morava.
6. květen 1939
Převoz ostatků K. H. Máchy z Litoměřic do Prahy, mohutná protiokupační a protinacistická demonstrace.
22. květen 1939
Německo a Itálie podepisují tzv. Ocelový pakt.
5. červen 1939
Podplukovník Ludvík Svoboda ilegálně přechází poblíž Ostravy do Polska.
11. červen 1939
Ludvík Svoboda pověřen československým konzulátem v Krakově řízením československé vojenské jednotky.
Výnos říšského protektora o zavedení Norimberských zákonů v českých zemích (ČSR).
30. červen 1939
Přidělení bývalého pracovního tábora v Malých Bronowicích československé jednotce (Polsko).
V Protektorátu vzniká Národní odborová ústředna zaměstnanecká (povinně spojující téměř 700 odborových organizací a spolků).
9. červenec 1939
Winston Churchill vybízí vládu k utvoření vojenské aliance se SSSR.
21. červenec 1939
Říšský protektor nařizuje zřízení Ústředny pro židovské vystěhování (ČSR).
25. červenec 1939
První nařízení o zavedení všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16 až 25 let na území Protektorátu Čechy a Morava.
2. srpen 1939
V Paříži zřízena československá vojenská kancelář.
12. srpen 1939
V Bratislavě je podepsána smlouva o tzv. ochranném pásmu mezi Německem (Hans Bernard) a Slovenskem (Josef Tiso).
14. srpen 1939
Vyhláška policejního ředitelství v Praze zakazující Židům návštěvy veřejných podniků (ČSR).
21. srpen 1939
Porada Hitlera a vojenských velitelů v Berchtesgadenu, oznámení úmyslu řešit „polský problém“; německé válečné námořnictvo rozmísťuje hladinové lodě a ponorky.
23. srpen 1939
Německo uzavírá s SSSR pakt o neútočení, v jehož tajných dodatcích si rozdělili sféry vlivu.
V Gdaňsku je proveden nacistický puč.
24. srpen 1939
2. nařízení o všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16 až 25 let na území Protektorátu (ČSR).
25. srpen 1939
1. Hitlerův rozkaz k zahájení operace Weiss.
Invaze do Polska dne 26. srpna ve 4:30 (rozkaz byl večer odvolán).
V Praze jsou zatýkáni členové odbojové organizace Zdeňka Schmoranze [wikipedie].
27. srpen 1939
Slovenská vláda vyhlašuje mobilizaci.
28. srpen 1939
Německo formálně ruší smlouvu o neútočení s Polskem podepsanou v roce 1934.
30. srpen 1939
Odjezd československé jednotky do výcvikového tábora Leszná u Baranovičů v tehdejším Polsku.
31. srpen 1939
Hitlerův konečný rozkaz k zahájení operace Fall Weiss k invazi do Polska dne 1. 9. ve 4.45 hod.
Předstíraný útok na německou rozhlasovou stanici v Gliwicích.
1. září 1939
Napadení Polska Německem, zahájení operace Fall Weiss, začátek druhé světové války.
Německý letecký útok na nebráněné město Wieluń (Polsko, 4.40 hod.), první bombardování tohoto druhu (terror bombing).
Ve 4:45 hod. německá cvičná bitevní loď Schleswig-Holstein zahajuje palbu na polské námořní depo a posádku na Westerplatte.
Asi v 7 hod. ráno se odehrává u vesnice Nieporet (Polsko) první velká letecká bitva (64 letadel P-11 proti 100 letadel He-111, Do-17, Bf-110).
Zatýkání v Protektorátu Čechy a Morava německá operace Albrecht I., v Čechách zatčeno 1247 osob.
Slovenská republika vyhlašuje Polsku válku. Stává se tak prvním oficiálním spojencem Německa.
2. září 1939
Velká Británie zaslala Německu ultimátum, Itálie vyhlásila svou neutralitu.
Všeobecná mobilizace v Británii a Francii.
3. září 1939
Dekret polského prezidenta o vytvoření československé vojenské jednotky v Polsku (velitelem armádní generál Lev Prchala).
7. září 1939
Protektorátní vláda schvaluje stanovisko Úřadu říšského protektora ohledně vyvěšování vlajek a hraní hymen.
8. září 1939
Britská BBC začíná s pravidelnými denními relacemi v českém jazyce.
11. září 1939
Evakuace tábora v Lešně, přesun československé vojenské jednotky dále na východ.
12. září 1939
Lewice Édouard Daladier přebírá funkce francouzského ministerského předsedy, ministra zahraničí a ministra války.
13. září 1939
Ubytování československé jednotky u Tarnopole [wikipedie], účast na protiletadlové obraně.
15. září 1939
Polská armáda Pomorze přechází do obrany na severním břehu Bzury (bitva na Bzuře).
První britský transatlantický konvoj vyplouvá z Halifaxu (Nové Skotsko).
16. září 1939
Sovětský svaz uznává Slovenskou republiku.
17. září 1939
Přechod československé vojenské jednotky na sovětskou stranu v oblasti mezi Polskem a Ukrajinou.
Nové protektorátní nařízení týkající se tisku, vymezení poslání, snaha o ideologizaci (ČSR).
18. září 1939
Protektorátní vláda stvrzuje rozhodnutí Syrového vlády z říjen 1938.
28. říjen nebude nadále považován za st. svátek (ČSR).
19. září 1939
189 mužů ze skupiny Českých legionářů pod vedením podplukovníka Svobody přechází k sovětským vojskům.
21. září 1939
Reinhard Heydrich oznamuje, že všichni polští Židé budou uvězněni v ghettech.
22. září 1939
Čs. jednotka je umístěna v Kamenci Podolském, přejmenována na Východní skupinu čs. armády.
29. září 1939
Ustavení první čs. vojenské jednotky v Agde ve Francii.
1. říjen 1939
Na celém území protektorátu zavedeno přídělové hospodářství na potraviny a pohonné hmoty.
3. říjen 1939
Prezident Roosevelt vyhlašuje neutralitu USA vůči evropskému konfliktu.
6. říjen 1939
Vstupuje v platnost vládní nařízení ustanovující protektorátní symboliku znak, vlajku apod. (ČSR).
17. říjen 1939
Východní skupina čs. armády se přesouvá do osady Olchovce (Ukrajina).
18. říjen 1939
Z Ostravy byl vypraven první transport židovských obyvatel v rámci Akce Nisko.
26. říjen 1939
Josef Tiso zvolen prezidentem Slovenské republiky.
28. říjen 1939
Jednotky SS zakládají první židovské ghetto v městě Piotrków Trybunalski (Polsko).
Masové demonstrace v Praze proti německé okupaci, na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách smrtelně postřelen medik Jan Opletal.
31. říjen 1939
Ministr zahraničí SSSR Molotov prohlašuje, že SSSR chce zůstat neutrální.
6. listopad 1939
Východní skupina čs. armády se přesouvá do města Jarmolince v SSSR.
8. listopad 1939
Hitlerův provokační projev v Mnichově u příležitosti Mnichovského puče využit k předstíranému bombovému útoku.
11. listopad 1939
Ve Všeobecné nemocnici na 1. chirurgické klinice prof. Arnolda Jiráska v Praze umírá Jan Opletal.
15. listopad 1939
Pohřeb Jana Opletala v Praze, demonstrace cca 5 000 studentů v ulicích.
16. listopad 1939
Představitelé Protektorátu povoláni k Hitlerovi, rozhodnutí rázně zakročit proti studentům a uzavřít VŠ na dobu tří let.
17. listopad 1939
Uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni, stovky českých studentů byly zbity a odvlečeny do koncentračních táborů.
Po pohřbu studenta Jana Opletala dne 15. listopadu, který se stal posledním projevem manifestačního odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v roce 1939, nařídil Hitler, aby jakékoliv další demonstrace byly ihned potlačeny vojenskou silou. Byly uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a 9 popraveno (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert), 1 200 českých studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. V roce 1941 byl 17. listopad vyhlášen v Londýně za Mezinárodní den studentstva.
18. listopad 1939
Zatčení čeští studenti starší 20 let (1 264 studentů) odvezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen, vyhlášeno třídenní stanné právo v obvodu velké Prahy a přilehlých okresech Praha-venkov, Kladno, Beroun, Hořovice.
11. září 1939
Evakuace tábora v Lešně, přesun československé vojenské jednotky dále na východ.
2. prosinec 1939
Mohutný sraz pražské NSDAP na Staroměstském náměstí v Praze u příležitosti jejího založení.
15. prosinec 1939
Zavedení přídělového systému u textilu, šatů a obuvi na území Protektorátu.
1940
27. leden 1940
V Praze byl zatčen Přemysl Šámal, představitel odbojového Politického ústředí.
léto 1940
Vzniká koncentrační tábor Gross-Rosen v Dolním Slezsku (asi 60 kilometrů jihozápadně od polského města Vratislav), jako pobočný tábor koncentračního tábora Sachsenhausen a samostatným se stal 1. květen 1941.
11. září 1940
J. Goebbels: Projev k českým novinářům 11. září 1940 v Berlíně.
1941
1. duben 1941
Gestapo zatklo pplk. Josefa Balabána.
13. květen 1941
Gestapo zatklo Josefa Mašína.
22. červen 1941
Nacistické Německo přepadlo Svaz sovětských socialistických republik (SSSR).
6. září 1941
Reinhard Heydrich vydává nařízení, podle kterého jsou všichni Židé starší 6 let povinni nosit Davidovu hvězdu jako označení původu.
28. září 1941
Reinhard Heydrich vyhlásil stanné právo a rozpoutal vlnu represí.
29. září 1941
Byl zatčen předseda protektorátní vlády Alois Eliáš.
2. říjen 1941
2. říjen 1941 přednesl Reinhard Heydrich (v Černínském paláci) plán na likvidaci českého národa.
listopad 1941
V listopadu 1941 se začal budovat v okupovaném Polsku nedaleko vesnice Bełżec, ležící při železniční trati Lublin−Lvov, koncentrační tábor. Toto území bylo v té době součástí Generálního gouvernementu. Belzec byl první z nacistických vyhlazovacích táborů vytvořených za účelem naplnění Aktion Reinhardt. Právě v tomto táboře měla být otestována technologie zabíjení, která se předtím využívala v institucích programu Euthanasie.
prosinec 1941
Slovensko vyhlásilo Spojeným státům, Velké Británii a celému Commonwealthu válku.
1942
20. leden 1942
Konečné řešení židovské otázky (německy: Endlösung der Judenfrage, zkráceně Endlösung) byl německý nacistický plán na systematickou genocidu evropského židovstva během druhé světové války, který měl být vyústěním holokaustu (šoa, שואה). Ujednání o konečném řešení bylo dosaženo 20. leden 1942 na konferenci ve Wannsee, která byla setkáním vysokých představitelů nacistického Německa a předsedal ji Reinhard Heydrich. V roce 1947 byla Spojenci nalezena v jednom z říšských ministerstev kopie zápisků pořízených na konferenci, které jsou jediným důkazem o konání, průběhu i závěrech konference. Stalo se tak však až po Norimberském procesu, kde tedy nemohly sloužit jako důkaz.
V letech 1941 a 1942 byly postaveny vyhlazovací tábory Belzec, Sobibor, Treblinka, Chełmno, Majdanek a nakonec Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). Masové zabíjení Židů začalo v souvislosti s útokem na Sovětský svaz a skutečně průmyslové intenzity nabylo v roce 1942. Celkem bylo do roku 1945 zavražděno asi 6 milionů Židů.
Likvidaci Židů na dobytých východních územích zahájily masovými popravami jednotky Einsatzgruppen, kterým padlo za oběť asi 1,5 milionů židovských obyvatel Polska, Ukrajiny (Masakr v Kamenci Podolském – červen 1941), Běloruska, pobaltských států (hromadné popravy v Kalevi-Liiva v období 1941–1943) a Ruska.
Protokol z konference ve Wannsee.
21. březen 1942
Škpt. Václav Morávek, nejdéle činný ze Tří králů, zahynul v přestřelce s několika desítkami agentů gestapa.
27. květen 1942
Jozef Gabčík a Jan Kubiš splnili úkol operace Anthropoid a zlikvidovali zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha.
10. červen 1942
Nacisté vyhladili obec Lidice u Kladna.
18. červen 1942
Zahynulo sedm parašutistů ukrývajících se v kostele sv. Cyrila a Metoděje (Adolf Opálka, Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý, Jaroslav Švarc).
24. červen 1942
Němečtí nacisté vyhladili a srovnali se zemí osadu Ležáky.
1943
30. leden 1943
1. československý samostatný prapor v SSSR odjel z Buzuluku na frontu.
2. únor 1943
Kapitulace Němců v SSSR u Stalingradu.
Videa:
Východní fronta – cesta ke Stalingradu, část 1.
Východní fronta – cesta ke Stalingradu, část 2.
8. březen 1943
Bitva u Sokolova – první bojové vystoupení čs. jednotky v SSSR.
13. červen 1943
Nacisté vypálili obec Český Malín ve Volyňsku a vyvraždili tamní obyvatelstvo, většinou české národnosti.
5. červenec až 23. srpen 1943
2. srpen 1943
Povstání v koncentračním táboře Treblinka.
6. listopad 1943
Byl osvobozen Kyjev, bojů se účastnilo i čs. vojsko v SSSR.
listopad až prosinec 1943
Konference Velké trojky v Teheránu.
12. prosinec 1943
Československo uzavřelo v Moskvě novou spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem.
1944
27. leden 1944
V Praze byla založena Liga proti bolševismu.
12. březen 1944
Exilová vláda v Londýně vydala provolání k československému lidu vyzývající k boji proti okupantům.
12. květen 1944
Dvě stě letadel svrhlo za dvacet minut 1200 bomb na chemický komplex v Záluží u Litvínova (wikipedia).
16. červen 1944
Bratislava byla poprvé bombardována spojeneckými vojsky.
21. červenec 1944
Bombardování spojeneckými vojsky − Chomutov, Záluží u Mostu a Pardubice.
6. srpen 1944
V Havířově-Životicích nacisté zavraždili 36 mužů jako odvetu za útok polských partyzánů na členy gestapa v životické hospodě.
29. srpen 1944
Začátek Slovenského národního povstání.
30. srpen 1944
Československá samostatná brigáda, která se vytvořila ve Velké Británii, se přeplavila do Francie, kde však prozatím zůstávala v záloze.
6. říjen 1944
1. československý armádní sbor vstoupil na Dukle na československé území.
16. až 22. listopad 1944
Operace Tetřev: likvidace partyzánských oddílů jednotkami SS, wehrmachtu, Schupo a gestapa v oblasti Beskyd a Moravy.
1945
leden 1945
Byla založena tzv. slovenská Domobrana; vojenské oddíly s povinným členstvím pro všechny občany.
15. leden 1945
Pět dělostřeleckých pluků 1. čs. armádního sboru se v bitvě u Jasla úspěšně podílelo na zahájení útočné, která otevřela Rudé armádě cestu ke Krakovu a Osvětimi, operace proti německým vojskům.
16. leden 1945
Šest set anglických letadel svrhlo tři tisíce bomb na chemický komplex v Záluží (Litvínov).
23. leden 1945
Tisova vláda a Slovenský sněm přijaly „prohlášení o neochvějné věrnosti Slovenského státu a spojenectví s Velkoněmeckou říší“.
25. leden 1945
Zformování 1. smíšené letecké divize v SSSR.
27. leden 1945
Vojáky Rudé armády byl osvobozen vyhlazovací koncentrační tábor v Osvětimi
4. únor 1945
Zahájena jaltské konference.
14. únor 1945
Bombardování města Drážďan.
Na Prahu zaútočilo 62 bombardérů z 8. letecké armády USAAF, 701 zabitých.
10. březen 1945
Zahájena Ostravská operace.
20. březen 1945
Adolf Hitler vydal tzv. „Neronův rozkaz“ podle kterého pod sankcí okamžitého zastřelení nesměli zůstat občané Německa na územích získaných spojenci, měly být zničeny stavby a veškeré stroje a zařízení.
25. březen 1945
Při bombardování Libně, Kbelů a Vysočan zemřelo 235 lidí a 417 jich bylo zraněno. Zasaženo bylo 527 objektů.
3. duben 1945
Osvobození Bratislavy Rudou armádou.
5. duben 1945
Přijetí Košického vládního programu. Vláda ČSR v Košicích uznána všemi protifašistickými velmocemi.
11. duben 1945
Spojenci osvobodili koncentrační tábor Buchenwald.
13. duben 1945
Osvobození Vídně Rudou armádou.
Z říšských táborů Lengenfeld a Zwickau vyšly pochody smrti.
15. duben 1945
Vojáci britské armády dorazili do koncentračního tábora Bergen-Belsen 15. duben 1945. Na místě našli asi šedesát tisíc zbědovaných vězňů a třináct tisíc mrtvých. V následujících týdnech zemřelo − navzdory obětavé pomoci − téměř patnáct tisíc již osvobozených lidí.
17. duben 1945
Náletem amerických bombardérů byly téměř zničeny Skvrňany a Karlov, dělnické čtvrti Plzně. Americké bomby zabily 624 občanů města a 453 jich zranily.
18. duben 1945
Začala největší tanková bitva u Ořechova na Moravě mezi Rudou armádou a Němci, trvala cca týden.
19. duben 1945
Vypálení osady Ploština německými nacisty, masakr civilního obyvatelstva.
21. duben 1945
Jednotky 3. americké armády vstoupily na čs. území a dobyly Aš.
Göring toho dne utekl z Berlína do svého nového stanoviště na Špičáku u Železné Rudy, kde však zjistil, že není dostavěné, a pokračoval do Alp, aby urychlil svoje jednání s americkou armádou.
22. duben 1945
Sovětská a polská armáda osvobodili koncentrační tábor Sachsenhausen.
23. duben 1945
Vyhlazení osady Prlov německými nacisty.
24. duben 1945
Dorazily první Žukovovy jednotky do severního předměstí Berlína.
Podepsána Charta OSN − 51 států.
25. duben 1945
Osvobozen koncentrační tábor Dachau.
Poslední spojenecký nálet na Škodovy závody v Plzni.
Osvobozena Blatnice pod Svatým Antonínkem od německých vojsk.
Vojáci 387. pěšího pluku 97. pěší divize V. sboru 1. americké armády zahájili útok na Cheb.
US army se setkává s Rudou armádou v Torgau na Labi.
Ruský nálet na Brno.
Poslední nálet na Škodovy závody v Plzni. Americké bombardéry zničily 70 % Škodových závodů v Plzni.
Začal přímý útok Sovětské armády na Berlín.
26. duben 1945
Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Brno.
30. duben 1945
Jednotky 4. ukrajinského frontu osvobodily Ostravu.
A. Hitler spáchal v Berlíně sebevraždu.
1. květen 1945
V Přerově vypuklo povstání, začátek květnového povstání českého lidu.
Goebbels se svojí ženou otrávili sebe a své děti.
2. květen 1945
Němci popravili v Terezínské pevnosti 56 českých vlastenců.
Berlín byl dobyt Rudou armádou.
Odlehlá valašská osada Vařákovy Paseky u Lačnova měla pověst útočiště partyzánů, kteří zde hledali jídlo, ošetření i přístřeší. Dne 2. květen 1945 došlo v osadě k přestřelce mezi partyzány a německými vojáky. V noci z 2. na 3. květen 1945 byla osada obklíčena trestným jagdkomandem z Vizovic a vypálena.
5. květen 1945
V Praze začíná povstání proti německé okupaci.
Příslušníci SS vyhladili obec Javoříčko.
Američané osvobodili Domažlice.
6. květen 1945
Jednotky americké armády osvobodily Plzeň.
Velkomeziříčský masakr.
6. a 7. květen 1945
Masakry českých civilistů (žen, starců a dětí) jednotkami SS v Praze.
7. květen 1945
Podepsána kapitulace Německa ve francouzské Remeši.
8. květen 1945
Konec druhé světové války v Evropě.
9. květen 1945
Tankové jednotky Rudé armády pronikly do Prahy.
Na žádost Stalina byla podepsána kapitulace Německa znovu v Berlíně.
Bombardování podniku ASAP v Mladé Boleslavi Rudou armádou.
11. květen 1945
U Slivice na Milínsku padají jedny z posledních výstřelů druhé světové války v Evropě.
Rudá armáda přijíždí do Karlových Varů.
12. květen 1945
Skončila válka v Karlových Varech.
18. červen /19. červen 1945
Příslušníci československé armády vedení Karolem Pazúrem spáchali masakr na Švédských šancích, jednu z nejbrutálnějších masových vražd moderní české historie.
22. červen 1945
Německo je rozděleno na 4 okupační zóny pod správou USA, VB, Francie a SSSR.
26. červen 1945
Byla podepsána Charta Spojených národů.
29. červen 1945
Zdeněk Fierlinger a Vladimír Clementis za Československo a Vjačeslav Molotov za SSSR podepsali v Moskvě Smlouvu o Zakarpatské Ukrajině, kterou Československo definitivně ztratilo Podkarpatskou Rus.
1. červenec 1945
Německo je rozděleno mezi spojenecké okupační síly.
Manifestace na Bílé hoře, viz Odčiňujeme Bílou horu: proslovy z manifestace na Bílé hoře dne 1. červenec 1945. 1. vyd. Praha: Orbis, 1945. 29 s.
16. červenec 1945
V Nevadské poušti na letecké základně Alamogordo proběhl první pokusný jaderný výbuch.
17. červenec 1945
Zahájena jednání Velké Trojky v Postupimi.
2. srpen 1945
Ukončena jednání Velké trojky v Postupimi.
6. srpen 1945
Spojené státy shazují uranovou atomovou bombu Little Boy na Hirošimu, v okamžiku zabito 80 tisíc lidí.
8. srpen 1945
SSSR vyhlásil válku Japonsku.
9. srpen 1945
Spojené státy shazují plutoniovou atomovou bombu Fat Man na město Nagasaki v 23.02 hod. místního času, odpovídající síle 22 kilotun TNT. Pravděpodobně bylo zabito 60 až 80 tisíc lidí, dalších 60 tisíc zraněno.
2. září 1945
Oficiální konec 2. světové války ve světě.
7. září 1945
Přehlídka všech armád, které se podílely na vítězném ukončení 2. světové války, v Berlíně.
18. říjen 1945
Zahájen mezinárodní vojenský tribunál, norimberský proces.
24. říjen 1945
Začala platit Charta spojených národů (OSN).
17. listopad 1945
Vstoupily v platnost Benešovy dekrety č. 122 a č. 123/1945 Sb., o zrušení německé univerzity v Praze a německých technických škol v Praze a Brně.
20. listopad 1945
Začátek norimberského procesu.
1968
26. listopad 1968
Úmluva o nepromlčitelnosti válečný zločinů a zločinů proti lidskosti.