Konference jako předznamenání genocidy
Zažloutlé protokoly psané strohou úřední němčinou prostou jakékoli poetiky, věcnou a srozumitelnou nejsou jen protokolem z úředního jenání, nejen historickým svědectvím, ale i nekompromisní obžalobou režimu, který povýšil zločin na pouhé správní rozhodnutí, statistiku a úřední direktivu. Odosobněnou postrádající byť jen píď lidskosti a tragédií osudů a konkrétních lidí, spíše miliónů nyní už bezejmenných mrtvých, jež nikdy nebudou mít svůj hrob. Konferenci předsedal obergruppenfuehrer SS Reindhard Heydrich, náčelník Hlavního úřadu říšské bezpečnosti tedy nejvyšší představitel gestapa, kriminální policie a bezpečnostní služby říšského vůdce SS, Tento muž byl nejen schopným a velmi výkonným až fenomenálním byrokratem, ale především bezcitným a a chladnokrevným katem majícím na svědomí tisíce lidských životů, který v té době stál na vrcholu své kariéry. V té době ještě zastával funkci zastupujícího říšského protekora a rozséval teror a smrt na tomto území, za což zanedlouho zaplatí svým životem, aniž to sám zatím tuší. Konference se konala dne 20. ledna v sídle Interpolu, organizace vytvořené pro potírání zločinu. Paradox jakými historie nikdy a v této době zvlášť historie nešetřila. Matérií této podivné konference za účasti vrcholných představitelů stranické, státní a byrokracie SS, mezi nimiž nechyběl ani šéf gestapa Mueller a nechvalně známý státní tajemník ministerstva spravedlnosti a předseda Říšského lidového soudního dvora Dr. jur. Roland Freissler. Strohé, ale děsivé věty z tohoto protokolu symbolizovaly budoucí krutý osud evropských židů, jež se měl v krátké době začít zrealizovat. Zápis vedl „specialista“ na židovskou problematiku Adolf Eichmann. Právě tento dochovaný zápis je výjimečným dokumentem, který umožňuje nahlédnout do myšlení a jazyka organizátorů „konečného řešení“.
Krátké slovní spojení ukazuje na jediný záměr - fyzickou likvidaci v zájmu naplnění jednoho z pilířů
na nichž stála zrůdná nacistická ideologie. byla bohužel logickým završením horečné činnosti a ukončením příprav k hromadným vraždám, jejichž oběti se počítaly na milióny a konkrétní jména jsou zalita ve sloupcích čísel statistiky, nedélného nástroje, jež každá i ta vraždící byrokracie nezbytně potřebuje ke získání zpětné vazby o generované účinnosti.
Konference přinesla ještě jedno podstatné poznání, o němž se zatím skoro nikdo nezmínil. Rasová a osidlovací politika bude napříště agendou nikoli státu, nikoli strany ale SS, mocného konglomerátu který se z malé skupinky elity v rámci SS stal státem ve státě, který se vymknul kontrole. Rasová a osidlovací politika řízená SS byla ve své syrové podobě genocidou v tom pravém slova smyslu nejdříve na židech a poté na ostatních národech a etnických skupinách. Bohužel tento děsivý rozměr zatím zůstává mimo zájem historiků a dosud na něj neprávem čeká,
Milan Vichta
předseda OV ČSBS Praha 6