Platforma Vraťme vážnost ČSBS

Dočetla jsem knihu Jany Bobošíkové: Nebudu mlčet. O televizní krizi, životě, politicích a lidech kolem mne (Praha 2006) a našla v ní zajímavé postřehy a názory, také o KDU-ČSL, landsmanšaftu a Berndtu Posseltovi, který byl jejím kolegou v Evropském parlamentu (2004–2009) a o němž píše při líčení událostí roku 2001: „Jen podotýkám, že Bernd Posselt, šéf tohoto hnutí, není žádná rázovitá figurka, je to člověk, jehož bychom neměli podceňovat. Stačí se podívat na internetové stránky tohoto hnutí a z pohledu na okleštěnou mapu naší republiky běhá mráz po zádech. To není žádný historický odkaz na plány nacistické říše, to je současnost!“ (s. 70)

Předák sudetského landsmanšaftu Bernd Posselt opět chladnokrevně udeřil. Zopakoval lži sudeťáků. A čeští politici mlčí. Mlčí i současné vedení Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS).

Z rozsáhlého projevu (na čtyři strany psaného textu) vyplývá, že představitel landsmanšaftu Herr Posselt, dobu, kterou líčí těmi nejdivočivějšími představami, nezažil a že to má jen vyčtené z německých knih a naprosto nepodložené historickými argumenty. Jeho vybájené pseudoargumenty o „zločinech Čechů“ v rámci průběhu a konce 2. světové války jsou v příkrém rozporu s opravdovými skutečnostmi nacistického řádění. Takovéto útoky na bývalou ČSR a nyní na ČR a zejména proti Ed. Benešovi jsou pravidelně časté a nejsou to určitě ty poslední. Nelze je jen přejít, a proto je nenecháme zapadnout.

Na webu Moderní dějiny je bezesporu řada dokumentů a zdrojů pro studium historie, ale bohužel i zde jsem se setkala s nešvarem současné doby – nesprávná metodika historické práce, přebírání textů a pramenů bez uvedení zdroje, a to dokonce u jednoho ze členů redakce Marcela Mahdala, který je na webu takto představen: „Středoškolský učitel dějepisu Jazykového gymnázia Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě. Master teacher konzultant Jihokalifornské univerzity Shoah Foundation v Los Angeles (USC SF) spravující Archiv vizuální historie (VHA). Člen rady spolku PANT a člen programové rady Centra PANT. Správce soutěží na portálu.“ 

V souvislosti s organizací FIR nám napsala paní Anna Vranská, manželka bývalého místopředsedy brigádního generála Pavla Vranského, který nás bohužel navždy opustil

Autorem tohoto textu zveřejněného zde 16. 11. 2020 je Ing. Jaroslav Bukovský.

Téměř vůbec se neví, že existuje Mezinárodní federace odporu – Sdružení antifašistů – Fédération internationale des résistants (FIR), která byla založena nedlouho po skončení druhé světové války a sdružuje na mezinárodní úrovni všechny organizace bojující proti obnovení fašismu a nacismu. U nás v České republice jsou to Federace českých antifašistů a Český svaz bojovníků za svobodu. Bude to rok, co téměř pokoutným způsobem byla odstraněna socha Koněva v Praze 6 (provedeno v noci a v době zavedené přísné karantény), a FIR energicky protestoval a nazval tento čin přímo Pražskou tragédií.

Založení naší republiky bylo výrazně podpořeno vznikem našich legií, ale také usilovnou prací Ed. Beneše, vynikajícího diplomata, spoluprací Milana Rastislava Štefánika s Masarykem a Benešem a jejich úspěšnými aktivitami ve francouzské armádě. Důležitý byl kladný postoj bývalého amerického prezidenta Thomase Woodrowa Wilsona  k naší snaze o naši národní samostatnost. Rozhodující podíl na vzniku Československa měl vznik československých legií v průběhu velké války. Bez nich by samostatné Československo nikdy nevzniklo.

Velice milého překvapení se mi dostalo od předsedy Ekonomické komise ÚV ČSBS bratra Martina Vlasty, který mi vyčerpávajícím způsobem objasnil dotaz z 24. října 2020 týkající se Přehledu nákladů ÚV ČSBS k 1. 10. 2020.

Podle Stanov ČSBS má individuální člen svazu právo obdržet odpověď na návrhy a připomínky, které podal zvoleným orgánům, do 30 dnů po zasedání příslušného orgánu. V tomto směru nejsou stanovy dodržovány