Platforma Vraťme vážnost ČSBS

Celý problém naší ČSBS je v lidech, kteří si myslí, že 2. světovou válkou vše skončilo. Stále jsou mezi členy ti lidé, kteří myslí pouze na sebe.

   Nestačí jen hovořit, ale chybí opravdová snaha říkat o historii vše, co se pojí k válečné i poválečné době. Jak jsou generace vychovávány, tak se často podivujeme, proč se dostáváme k „zapomenuté“ historii. Důležité je jen to, co je „novodobé“?

   Soustřeďme se nejdříve na místa v našich krajích.

PhDr. Eva Houdková, předsedkyně ČSBS Vlašim

„Causa“ Vojensko-historického muzea M. Frosta v Jaroměři-Josefově je jedním z mnoha dlouho neřešených problémů ležících na bedrech současného vedení ČSBS. Vedení se snaží odpovědnost za něj přehodit na Historicko-dokumentační komisi. O případu už jsme psali, viz.
Ohlas čtenáře uvozuje vysvětlující úvod RNDr. Milana Vichty.

Pravidelně rozesílám informace o nových článcích na tomto našem webu; členům ústředního výboru, vedení oblastních výborů, sdělovacím prostředkům, poslancům, senátorům, dalším politikům, primátorům a starostům měst a obcí, spřáteleným webům, ideovým přátelům, spřáteleným organizacím do zahraničí. Jejich reakce jsou pro nás zpětnou vazbou. Vypovídají o jejich pisatelích. Mnohé vypovídají.

Přišla nám slova vyčítavá až ze vzdáleného Mostu od autora, vylévajícího si své srdce, jsa rozrušen stanoviskem Platformy k přípravě zasedání ústředního výboru a XI. sjezdu ČSBS, který ho z nějakého důvodu připravil o klid. Odpovídáme věcně a s klidem.

Bratr z adresy  „wi*******@******.cz” nám napsal jako reakci na stanovisko Platformy  Upozorňuje na nedemokratické jednání vedení ČSBS

Napsala nám předsedkyně ZS ČSBS Brno-střed sestra Eva Neuschlová.

Uveřejňujeme článek sestry Ing. Zdeňky Valouchové o v této době nanejvýš potřebné aktivitě, kterou jako Platforma aktivně a dlouhodobě podporujeme

Neúplatná smrt si opět vybrala svou daň v řadách pamětníků tragických událostí našich dějin. Navždy nás opustila paní Marie Šupíková, jejíž život tragicky poznamenal akt neslýchaného nacistického barbarství vypálení Lidic, zavraždění mužů, dětí a odvlečení žen do koncentračního tábora, z nichž se řada z nich buď nevrátila, nebo si zpět přinesly traumata do konce života. Paní Marie Abrahamová, její kamarádka, se s ní loučí a my se v tiché pietě přidáváme.

Rovněž a to v plném znění zveřejňujeme odpověď bratra Pavla Horešovského.

Uveřejňujeme v plném znění dopis pana Antonína Nešpora zaslaný Vladimíru Pelcovi.