Odkaz krvavé noci 8. března 1944
Uplatňování četných protižidovských opatření v období panství nacistů v protektorátu Bohmnen and Mahren znamenalo omezení jejich lidských a občanských práv a činilo z nich doslova psance, které podle nacistických plánů
mělo za následek jejich fyzickou likvidaci v souladu s ideologickým kánonem nacistické strany Ostatně vše bylo známo daleko předtím než přišla realizace v rozměrech natolik hrůzných, které lidstvo dosud nepoznalo a nemělo sebemenší představu, že něco tak strašného a obludného lze vůbec uvést v živost. Záměry nacistů v tomto směru prošly určitým vývojem a ve svém počátku se značně lišily od finální podoby. Zlom v tomto směru znamenala přísně tajná konference, jež proběhla 20.ledna 1942 ve Wansee, která stanovila zlověstný postup a nazvala celou akce termínem "Konečné řešení židovské otázky" Toto zlověstné pojmenování zpečetilo osud několika milónů evropských židů, kteří byly už předtím násilně deportování do ghett nay území východní Evropy. Mezi ně patřilo i město Terezín, které bylo už v 18. století vybudováno jako pevnostní a kasárenské.
Po nuceném vystěhování civilních osob, zde byli internováni židé nejen z protekrorátu Boehmnen un Maehren ale i
z dalších zemí. Ghetto bylo pro ty tisíce nešťastníků jen přestupní stanicí před transportem do vyhlazovacích
táborů na uzemí Polska, kterí se měly stát jejich hrobem. V září a v prosinci 1943 odjely dva transporty z Terezína,
které ukočily svoji cestu v Osvětimi Birkenau a všichni jejich příslušníci byli navzdory "zvyklostem všichni
uméstěni v tzv. rodinném táboře a údajně byli pod ochranou Červeného kříže. Žel Bohu byli oklamáni nacistickou
lstivostí a netušili jakým brutálním způsobem s nimi bude naloženo. Byli zneužiti k uklidnění veřejnosti, neboť
v té době už se šířily neoficiální zprávy o masovém vyhlazování, kterým bohužel nikdo nevěřil a ani nemohl, neboť
něco takového přesahovalo lidskou představivost. Po půl roce se ovšem to, co nikdo nepředpokládal a čemu se rozum
vzpíral skutečně stalo. Velitel tábora Hans Schwarzenhuber obdržel rozkaz aby všichni příslušníci zářijového
transportu byli podorbeni Sonderbehandlungu t. j. převedeno srozumitelné řeči usmrceni plynem. Vše bylo pečlivě zorganizováno jako údajné přesídlení do tábora Heyderbreck a do poslední chvíle lidé nepoznali, že se nad nimi vznáší smrt. Proto se nebránili statečně přijmuli svůj nelítostný osud. I tentokrát padal další hranice bestiality a krutosti, triumf zla a kultu smrti postoupil o další úroveň.
Nebyl ušetřen nikdo a i zde byla uplatněna pověstná německá důkladnost,
Nedopusťme, aby na tyto hromadné vraždy byly zapomenuty, je to naše povinnost a svědomí vůči tisícům těchto nevinných obětí krystalického zla.
Milan Vichta
Předseda OV ČSBS Praha 6