Sdělení o plýtvání prostředky svazu
V zápise z jednání Výkonného výboru ÚV ČSBS ze dne 21. 1. 2020 je uvedeno, že náklad časopisu Národní osvobození je ve výši 800 000 výtisků, přeplaceno je pouze 200 000 kusů (údaje se týkají roku 2019); v uvedeném zápise je v bodě 1 dotaz člena tohoto výboru ing. Jaroslava Bukovského, proč se tiskne časopis v takovém nákladu a jestli tedy 600 000 ks časopisu, které zbývají, jsou remitendou, není zbytečné tisknout (viz příloha); remitenda jsou výtisky periodického tisku, které nebyly prodány a jsou posílány zpět distribučnímu podniku.
Především musíme upozornit na to, že náklad periodika se vždy uvádí za konkrétní vydání podle jeho periodicity, takže u deníku to je náklad v jednom dni (někdy je uváděn zvlášť náklad za sobotní či nedělní vydání, pokud jsou, popř. průměr za týden); pokud by se údaje 800 000 kusů výtisků a 200 000 kusů předplatného týkali každého jednotlivého vydání, jak by tomu správně mělo být, tak by byl časopis Národní osvobození největším časopisem na českém trhu periodik. Což je nesmysl.
Pravděpodobnější je, že údaje o nákladu ad. jsou uváděny nekvalifikovaně, osobami, které dané problematice nerozumějí – a týkají se nákladů, předplatného a remitendy za celý rok.
V každém případě však jsou uvedené údaje dokladem plýtvání finančními prostředky svazu.
Remitenda, tedy neprodané výtisky, činí 75 % nákladu, čili prostředky v této výši použité na vydávání časopisu byly vynaloženy zbytečně; placený odběr časopisu je 25 procent z celkového nákladu. Na rok 2019 bylo plánováno 750 000 Kč z dotace MF (viz příloha); znamená to, že 75 % z této částky, tedy více než 560 000 Kč, bylo vydáno zbytečně. Náklady na redakci jsou v účetnictví vedeny zvlášť.
O vyjádření k problému jsem požádal Ing. Jaroslava Bukovského, člena OV ČSBS Plzeň a Výkonného výboru ČSBS.
PhDr. Vladimír Pelc,
předseda Oblastního výboru ČSBS Benešov,
člen Ústředního výboru ČSBS
Na první straně zápisu z VV ÚV ČSBS ze dne 21. 1. 2020 dole je skutečně můj příspěvek v tomto znění. Protože se jednalo o kontrolu úkolů z předchozího jednání, tak jsem musel zalistovat do jednání z VV ÚV 10. 12. 2019. Kontrola se točila kolem zdůvodnění nevyjasněných 900 000 Kč, které odhalila kontrola MF. Tam jsem měl v poznámkách, jako nevyjasněnou, týkající se uvedeného časopis, částku 315 000 Kč.
Vysvětlení je toto: Pro časopis Národní osvobození (NO) není stanoven velikost tzv. remitendy – tj. počet výtisků navíc proti trvalým dodávkám těchto tiskovin předplatitelům. To číslo 315 000 Kč je převzato od Správce stánkového prodeje, o kterém se mluvilo 10. 12. 2019 a konstatovalo se, že je běžné, že se tato rezerva navíc, k volnému prodeji, pohybuje v rozsahu 30 – 40 %. Pokud je počet odběratelů NO asi 3 500 lidí, pak by přípustný tisk s remitendou (40 %) byl 4 900 výtisků na jedno vydání – tj. 1 400 výtisků navíc pro stánkový prodej; v případě čtrnáctideníku (r. 2019, 26 vydání) by šlo o celkový roční náklad 127 400 výtisků, v případě měsíčníku (předpoklad 12 vydání) 58 800 výtisků. Pokud by se tisklo od 40 % více výtisků, než je předplatné, tj. 1 400 výtisků navíc pro stánkový prodej (krát) × 20 Kč na jedno číslo a (krát) × 12 (za rok), tak mi vychází 336 tisíc korun – což se blíží přiznané částce od Správce stánkového prodeje.
Závěr z toho měl být takový, že se procento výtisků ke stánkovému prodeji sníží cca na 20 % nad počtem předplatitelů, a to z toho důvodu, že NO přestalo být atraktivním tiskem, jsou tam příliš dlouhé (rozborové) příspěvky, navíc je časopis pod vnitřní censurou, nezobrazuje tak názorové proudy ve svazu, a vše je navíc ovlivněno dehonestační vlnou směřovanou na vedení ČSBS.
Výsledek jednání VV ÚV ČSBS dne 21. 1. 2020 však nebyl žádný: Nepřijalo se žádné rozhodnutí – tj. typická práce pro J. Vodičku.
Jaroslav Bukovský,
člen OV ČSBS Plzeň
