Platforma Vraťme vážnost ČSBS

Dne 15. března 1939, začala německá vojska v noci nad ránem překračovat hranice druhorepublikové ČSR. Historická videa zachycují porobu českého národa.

Viz https://youtu.be/YJIh2bEzEO

Dokument z r. 1985 o protiněmeckém odboji v Československu v letech 1938−1945.

Viz https://www.youtube.com/watch?v=k5IkOFcSgas

Dne 9. června 1942 vydal Adolf Hitler rozkaz, aby středočeská vesnice Lidice byla jako odplata za atentát československých parašutistů vyslaných z Velké Británie vyhlazena. Cíl atentátu, nejvyšší představitel okupační moci v Protektorátu, Reinhard Heydrich, zemřel na následky zranění 4. června 1942. Dne 10. června 1942 nacisté dospělé lidické muže na místě zastřelili, ženy odvlekli do koncentračních táborů a většinu lidických dětí později zavraždili poblíž obce Chełmno v Polsku. Lidice byly vypáleny a srovnány se zemí. Exemplárnost trestu vyvolala záhy vlnu odporu po celém světě. Po válce byly postaveny nové Lidice a na místě vyhlazené obce byl zřízen památník. Více než dvacet let poté se k tématu vrátil režisér armádního studia Pavel Háša (1929–2009), který využil částečného ideologického uvolnění v 60. letech a pustil se do dokumentaristicky podrobného zpracování tématu. Pro své investigativní cíle, pečlivou práci s historickými prameny a citlivé režijní podání emocemi přetíženého tématu zůstává Hášův film z roku 1965 dodnes platným svědectvím o lidické tragédii. Titul byl, kromě české jazykové verze, vyroben i v pěti dalších jazykových mutacích.

Viz https://www.youtube.com/watch?v=K2Gb0-hcZ58

Bylo jich třicet? Ne všichni byli ale po válce identifikováni. Stanislavu Motlovi se do dnešního dne podařilo najít jména 23 z nich. Tito muži se jedné noci se ocitli v srdci pekla. Ti, co přežili, nikdy nezapomněli. Nemohli. Prožili totiž nejstrašnější noc v životě. To když z nich němečtí nacisté udělali – hrobaře. Hrobaře v Lidicích… Leckdo si dnes myslí, že o Lidicích, o tom, co se tam 10. června 1942, odehrálo, bylo už řečeno všechno. Jenomže to není pravda. Lidice mají dodnes spoustu tajemství. A jedním z těch tajemství je osud muže, který uprostřed ohnivé lidické apokalypsy našel odvahu a sílu zazpívat. Zazpívat Rekviem. Jméno toho muže – Karel Langendorf.

Viz https://www.youtube.com/watch?v=ksCEs4VmYkk

Továrna na smrt - Hitler a holocaust Dokument ZDF/CZ, r. 2000

Viz https://youtu.be/I0UEvhbqAc4

Unikátní dokument z roku 1968 − se svědectvím Jana Masaryka a Prokopa Drtiny. V roce 1968 slovenský režisér Karol Wild v Krátkém filmu Praha realizoval cenný dokument, který krátce poté normalizační „Prověrková komise“ poslala na dvacet let do trezoru. Střihový film s dotáčkami je syntézou širokých politických a společenských souvislostí takzvané Mnichovské dohody. Připomněl také tehdy poměrně málo známá fakta (například zabrání Západní Ukrajiny a Besarábie sovětskými vojsky). Výpovědi J. Masaryka, P. Drtiny a dalších pozoruhodných osobností.

Viz https://www.youtube.com/watch?v=mJij0-g_2xc

Pankrácká sekyrárna měla za dva roky svého provozu v rukou nacistů na svědomí přes tisíc obětí Krátký filmový záznam z roku 1946 zobrazuje obávanou gilotinu v Pankrácké věznici, tzv. Pankrácké sekyrárně.

Viz https://youtu.be/BnW0hdAueD8

V roce 1945 vznikl sovětský dokumentární film „Osvobozené Československo“ (Osvobožďonnaja Čechoslovakija), který zobrazoval historický vývoj Československa od zničení první republiky v roce 1938 až po osvobození země v roce 1945. V úvodu scénář věnoval podstatný prostor cestopisnému výkladu o krásách a bohatství Československa, skládal hold české a slovenské lidové kultuře a zdůrazňoval pozitivní rysy národních charakterů českého a slovenské lidu. Výklad nejnovějších dějin Československa nebyl ideologizován, první republiku propagoval v duchu narativu o národní emancipaci jako období naplnění národních tužeb po samostatnosti a všeobecného rozkvětu, které přerušili až němečtí nacisté svou expanzivní zahraniční politikou. Připomínal smlouvy uzavřené mezi československou vládou v exilu a představiteli SSSR a sledoval vznik československých vojenských jednotek v SSSR a jejich bojovou cestu po boku Rudé armády z Buzuluku do Prahy.

Dokumentární film o historii holocaustu. Vznikl v americkém Muzeu holocaustu a je určen ke vzdělávacím účelům.

Prahu osvobodila vojska Rudé armády a nikoliv vlastizrádní Vlasovci!

Emil Šneberg, místopředseda ÚV ČSBS, účastník pražského povstání 1945 se zbraní v Praze XIX – dnes Praha 6. Hovoří o tom, jakou zásluhu má maršál Koněv na osvobození Československa, o roli vlasovců v pražském povstání a co vyjadřuje památník maršála Koněva.