Jožka Jabůrková chtěla jistoty, nikoli milodary
V pátek tomu bylo sedmdesát osm let, kdy vyhasl život Jožky Jabůrkové, bylo jí šestačtyřicet let. Její život nebyl jak vystřižený z červené knihovny ani prvorepublikových nalakovaných filmů pro pamětníky. Byl tvrdý a ukazoval i stinnou stránku tehdejšího Československa, plnou sociální nerovnosti. Vyhasl 31. července 1942 v koncentračním táboře Ravensbrück.
Ravensbrück se nacházel nedaleko lázeňského místa Fürstenberg, asi 90 kilometrů severně od Berlína. V polovině května 1939 sem bylo převezeno přibližně 900 vězenkyň. Koncentrační tábor Ravensbrück byl od samého počátku určen výhradně pro ženy. Počet vězňů v koncentračním táboře se neustále zvyšoval. Na konci roku 1942 bylo v táboře téměř 11 tisíc žen. V roce 1944 přišlo do tábora dalších 70 000 vězenkyň. Do roku 1944 vzrostl počet žen v hlavním táboře na 26 700. Do Ravensbrücku byly deportovány i ženy z vypálené obce Lidice. Děti, které se také dostávaly do tábora, byly zabíjeny a týrány nejdrastičtějšími způsoby. Děti, kterým bylo „dovoleno“ žít, musely pracovat stejně těžce jako dospělí lidé. V blízkosti hlavního tábora byl v roce 1942 zřízen i koncentrační tábor Uckemark určený pro mládež. Z celkového počtu 132 000 žen a dětí, které prošly Ravensbrückem, zahynulo 92 000 obětí.
Jožka byla zatčena hned v noci z 15. na 16. března 1939, nacisté ji uvěznili v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla jednou z prvních českých vězeňkyň. I v koncentračním táboře pracovala v protinacistickém odboji. Pomáhala dalším ženám, i lidickým, založila ilegální komunistickou buňku, kterou řídila. To vše až do chvíle, než ji – ve věku 46 let – nacisté umučili.
Jak nebezpečná byla Jožka pro fašisty a jejich přisluhovače, je zřejmé z toho, že hned druhý den po příchodu nacistů byla zatčena. Jožku však nacisté nepokořili – ani na gestapu, ani později v koncentračním táboře. Neprosila o milost. I v těchto pro nás nepředstavitelných podmínkách se nevzdala. Takové osobnosti, jako Jožka, jsou trvalou skvělou vizitkou komunistického hnutí. Sama Jožka zůstává vzorem. Pro novináře a novinářky svou schopností reflektovat problémy neprivilegovaných lidí. Pro politiky a političky svou aktivitou, zanícením, nezištností, svou skromností. Jožka je vzorem pro každého. Žila statečný život a obětovala se pro druhé.
Pietní akt k výročí Jožčina umučení se uskutečnil u její pamětní desky v Ostravě-Vítkovicích. Vzpomínkový akt připravil Levicový klub žen Jožky Jabůrkové působící v Ostravě a Městský výbor KSČM v Ostravě.
Vlaďka Francírková, OV ČSBS gen. Mikuláše Končického Ostrava