K 11. řádnému zasedání ÚV ČSBS (19. 11. 2019)
Pozměňovací návrh poslance Jakuba Jandy, Jany Černochové a Pavla Žáčka
k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020
(sněmovní tisk 605)
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 se mění takto:
- V návrhu zákona § 3 odst. 2 v příloze č. 9 se v tabulce v prvním řádku položka „Český svaz bojovníků za svobodu“, včetně částky 6 300 000 Kč zrušuje a současně vkládají následující položky takto:
„398 – VPS Spolek pro zachování odkazu českého odboje s částkou 1 260 000 Kč,
398 – VPS Památník Šoa Praha s částkou 1 260 000 Kč,
398 – VPS Platforma Evropské paměti a svědomí s částkou 1 260 000 Kč,
398 – VPS Sdružení bývalých politických vězňů ČR s částkou 1 260 000 Kč,
s tím, že uvedené změny se promítnou v kapitole Všeobecná pokladní správa do ukazatele „Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace“.
- V návrhu zákona § 3 odst. 2 v příloze č. 9 se v tabulce částka v položce „Československá obec legionářská“ zvyšuje o částku 1 260 000 Kč s tím, že uvedené změny se promítnou v kapitole Všeobecná pokladní správa do ukazatele „Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace“.
Odůvodnění:
Prostředky vyčleněné na podporu Českého svazu bojovníků za svobodu jsou ze své podstaty určené pro rozvoj poslání spolku, tj. mimo jiné k přispívání k rozvoji České republiky v duchu humanitních tradic zakladatelů Československé republiky a usilování o posilování národní hrdosti a lidské důstojnosti. Spolek pod současným vedením – tj. především pod předsedou Jaroslavem Vodičkou a aktivitám, které svým jménem zaštituje, vystupuje v přímém rozporu nejen se svým původním posláním, ale i s hodnotami svobody, demokracie a prozápadní orientací České republiky.
Aktivity Českého svazu bojovníků za svobodu, reprezentované jeho vedením v posledních letech významným způsobem zpochybňují původní poslání, ideály a hodnoty tohoto spolku a jsou v příkrém rozporu s morálním rozměrem české společnosti, založené na polistopadovém vývoji této země. Popírá tudíž samotný důvod a účel veřejné podpory a tím i důvod podpory z veřejných rozpočtů.
Navrhujeme proto uspořené prostředky využít pro jiné organizace, jejichž činnost je nezpochybnitelným přínosem české společnosti i této zemi. Navržené změny je nutné považovat za symbolicky důležité i vzhledem k 30. výročí listopadových událostí roku 1989, které si naše republik připomíná. Nereflektování zmíněných návrhů a pokračování finanční podpory ČSBS – ať již z jakýchkoliv důvodů – by vyslalo do české společnosti negativní signál a znamenalo by odklon od principů svobody, demokracie a prozápadního směřování, na nichž Česká republika stojí.
Jedná se o Spolek pro zachování odkazu českého odboje, Památník Šoa Praha, Platformu Evropské paměti a svědomí, Sdružení bývalých politických vězňů ČR a Československou obec legionářskou.
Spolek pro zachování odkazu českého odboje vznikl kvůli tomu, že došlo k výše popsanému odklonu Českého svazu bojovníků za svobodu od původního poslání a hodnot.
Účelem Spolku pro zachování odkazu českého odboje je udržování památky a paměti na hrdinství přeživších, obětí a bojovníků českého odboje, jakož i dalších osob aktivně vystupujících proti všem formám totalit a diktatur. Zachování odkazu boje za samostatnost a svobodu České republiky ve smyslu demokratických a humanitních zásad zakladatelů našeho státu. K založení Spolku došlo po zrušení okresního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Kladno, který byl založen již v roce 1947, a to z rozhodnutí Ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu v čele s předsedou Jaroslavem Vodičkou.
Tehdejší Kladenský výbor byl zrušen po dlouhodobé kritice vedení (nehospodárné nakládaní s finančními prostředky, politická angažovanost, nedůstojná reprezentace vedení). Stojí za připomenutí, že v říjnu 2016 okamžitě opustili řady Českého svazu bojovníků za svobodu nejváženější členové (mezi nimi např. váleční veteráni gen. Pavel Vranský, J. Pospíšil, političtí vězni, lidické Ženy, vězni z 50. let, plk. gšt. E. Stehlík, J. Doležalová a další).
Většina z těchto osobností se následně připojila do nově vzniklého Spolku pro zachování odkazu českého odboje a zájem o členství projevili rovněž zástupci druhé a třetí generace po odbojářích z odboje prvního, druhého i třetího, kteří do této doby zájem o členství v žádných spolcích neprojevovali.
Do současné doby stále funguje Spolek na bázi dobrovolnické práce bez jakéhokoliv finančního ohodnocení členů (včetně vedení účetnictví, správy webu a sociálních síti, či administrativní síly při evidenci členské základny). Pobočky Spolku vedou členové zejména důchodového věku v rámci svého osobního volna opět bez nároku na jakoukoliv odměnu. Činnost sdružení je nepochybně významná pro zachování paměti společnosti o hrůzách a zločinech totalitních režimů, a proto si zaslouží navrhovanou státní podporu.
Památník Šoa Praha je obecně prospěšná společnost, která vznikla na konci roku 2012 za účelem přestavby nádraží Bubny v moderní centrum pro novodobou historii nazvané projektově PAMÁTNÍK TICHA.
Nezisková společnost spolupracuje s příslušnými institucemi, kterých se téma šoa dotýká, s Terezínskou iniciativou, s Nadačním fondem obětem holocaustu, se Židovským muzeem v Praze, s nadací Post Bellum, a dalšími odbornými a vzdělávacími centry. Záměrem předkladatelů je to, aby byly prostředky využity na podporu projektů připomínajících oběti holokaustu, jakým je např. Památník ticha na nádraží Praha-Bubny, a aby tato neblaze proslulá dějinná éra nebyla nikdy zapomenuta. Vzhledem k tomu, že šíření antisemitismu je jedním z negativních fenoménů v současné Evropě, je vyšší podpora projektů připomínajících oběti a hrůzy holokaustu a osvěty v této oblasti záležitostí nikoliv pouze symbolickou, ale daleko spíše žádoucí.
Platforma Evropské paměti a svědomí je nezisková mezinárodní nevládní organizace, která byla založená dne 14. října 2011 v Praze. Založilo jí 20 členů z 12 členských států EU. Platforma v současnosti sdružuje přes padesát veřejných a soukromých institucí a organizací z 20 zemí - 14 členských států EU (Švédsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Německo, Nizozemsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Francie), Ukrajina, Moldavsko, Island, Albánie, Kanada a Spojené státy americké. Mezi hlavní cíle Platformy evropské paměti a svědomí mj. patří zvýšení povědomí veřejnosti o evropských dějinách a zločinech totalitních režimů a podporuje širokou celoevropskou diskusi o příčinách a důsledcích totalitního vládnutí. Svou činností přispívá ke vzdělávání mladých Evropanů o totalitních režimech prostřednictvím rozvoje vzdělávacích kurzů, učebních osnov, programů a pomůcek.
Sdružení bývalých politických vězňů ČR je společenskou organizací sdružující bývalé politické vězně z období komunistické perzekuce, kterým se za jejich názory totalitní režim mstil vězněním i otrockou prací v komunistických lágrech. Sdružuje občany pronásledované a vězněné nejen v padesátých letech, ale prakticky až do roku 1989. Činnost sdružení je nepochybně významná pro zachování paměti společnosti o hrůzách a zločinech komunistického režimu, a proto si zaslouží navrhovanou státní podporu.
Československá obec legionářská je důstojnou nositelkou odkazu legionářů, která byla v období komunismu prakticky nahrazena Svazem bojovníků za svobodu a její členové perzekvováni. Činnost tohoto spolku si bezesporu zaslouží veřejnou podporu pro svou činnost připomínající válečné veterány. Spolek sdružuje veterány československých zahraničních armád z doby 1. a 2. světové války, příslušníky domácího odboje z období 2. světové války, válečné veterány Armády ČR (nositele osvědčení válečného veterána podle zákona č.170/2002 Sb. ze dne 9. dubna 2002), jejich rodinné příslušníky, pozůstalé a všechny příznivce, kteří chtějí být aktivními členy ČsOL a chtějí přispívat k rozvoji a plnění jejího poslání.