Srdci neporučíš
Proč vnímáme 9. květen 1945 jako den osvobození.
Nikdo a nikdy nám nemůže nařídit koho mít rád, koho si vážit a koho chovat v úctě. Toto výsostné právo je vymezeno pouze životu a vlastním životním zkušenostem. Proto si každoročně představitelé našeho OV ČSBS Trutnov v předvečer dne osvobození Československa Rudou armádou připomínají u památníků obětí bojů za svobodu památku všech, kteří tomuto boji obětovali cenu nejvyšší, svůj život.
Ne jinak tomu bude v květnových dnech roku 2020, kdy si připomínáme 75. výročí osvobození. Chápu, že mnohým je připomenutí tohoto výročí trnem v oku, zvláště tam, kde je zmiňovaná rozhodující role Sovětského svazu a Rudé armády při porážce fašistického Německa a jeho spojenců. Ale to je neměnná historická pravda. Proto bojovníci na pražských barikádách a pražský lid s takovým nadšením vítali své osvoboditele dne 9. května 1945, kdy většina západní Evropy již 8. května oslavovala kapitulaci Německa a s ní konec války v Evropě, zatím co v Praze a na území Československa probíhaly ještě boje s téměř milionovým uskupením armády Střed pod vedením maršála Schörnera. Proto řada dosud žijících veteránů 2. světové války z řad vojáků a důstojníků 1. armádního sboru, kteří se pod velením generála Svobody účastnili bojů na východní frontě, nechápe postoje těch, kteří by s největší radostí vymazali tyto dějinné události a památníky připomínající tyto události z paměti všech. Pokud to nejde u generace pamětníků, usilují o to především u mladé generace. Toto je především pro dosud žijící pamětníky těchto událostí hořkým poznáním.
V současné době se nacházíme v těžké a složité situaci, ale ani tato situace, ani výpadek historické paměti, nám nezabrání položit v předvečer 9. května květiny u hrobů a památníků těch, kteří v boji za naši svobodu a život v míru položili svůj život, a připomenout si spolu s generací našich potomků 75. výročí osvobození Československa.
Petr Ulman, OV ČSBS Trutnov