Historie
Tato rubrika se vrací k významným historickým událostem ve světle odkazu pro současnost i budoucnost.
Publikujeme v ní historické statě i odkazy na obrazové dokumenty.
Příspěvky
Heydrichiáda v západních Čechách
5. 6. 2020
Heydrich velmi krátce po svém nastoupení do funkce říšského protektora českému národu předvedl své teroristické tažení: První jeho krok bylo vzetí do vazby gen. Antonína Eliáše, předsedy protektorátní vlády, a nedlouho na to jej nechal popravit. A následovaly další popravy vězněných Čechů. Začalo se mu říkat Kat českého národa.
Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938
13. 5. 2020
Toto období se dnes ve školách nevyučuje. Kniha vzpomínání s obrazovou přílohou Jaroslavy Čvančary.
Poslední hodiny války na Svitavsku
5. 5. 2020
Osvobození Československa, na kterém měla rozhodující zásluhu Rudá armáda a v západních Čechách se na něm podílela i spojenecká americká armáda, zabránilo úplné likvidaci našeho národa, zabránilo jeho vyhubení, vysídlení a poněmčení jeho „rasově přijatelnější“ části. To byl záměr nacistického Německa, který měl být uskutečněn po válce. V případě vítězství Německa by český národ neexistoval! To je fakt, který si dnes mnozí z nás neuvědomují nebo už zapomněli. A není to tak dlouho – pouhých 75 let, co skončila druhá světová válka rozpoutaná hitlerovským Německem s cílem dobýt a ovládnout velkou část světa, vytvořit tisíciletou třetí říši.
Monografie o historii relativně dávné, leč stále děsivé
2. 5. 2020
Nedlouhý čas, během něhož působila děsuplná instituce, která se stala synonymem dosud nepoznaného teroru a zvěrstva, vstoupivší do historie jako tajná státní policie, více známá ve zkratce gestapo, patrně bude ještě po dlouhou dobu tématem pro historiky mnoha zemí. Dokonce i těch, v nichž nacistický teror nezanechal tragický otisk. Poslední věta se pochopitelně netýká naší země, která měla tu smůlu, že si nacistickým martýriem prošla dobu sice relativně krátkou, nicméně o to víc s děsivými důsledky. Jejich vliv se nesmazatelně podepsal na jejich dalších osudech a ať chceme, či nikoli, pociťujeme je i v tyto dny.
Mauthausen – místo, kudy kráčelo utrpení a smrt
2. 5. 2020
Koncentrační tábor Mauthausen vybudovaný v malém městečku Mauthausen v Horních Rakousích patřil k nejobávanějším místům nacistického teroru. Sehrál i velmi tragickou roli v krátkém, leč o to hrůznějším období nacistické okupace českých zemí v letech 1939–1945.
Osvobození Plzně
2. 5. 2020
Za bývalého režimu se říkalo, že Plzeň se osvobodila sama. Dnes se říká, že Praha se osvobodila sama, a právě proto se musela odstranit socha osvoboditele… Překroucené skutečnosti a úmyslné lži.
Osvobozovací boje v Moravskoslezském kraji v roce 1945
29. 4. 2020
Letos si připomínáme 75 let od osvobození Československa slavnou Sovětskou armádou a dalšími spojeneckými vojsky. Je proto namístě připomenout si hrdinské boje našich osvoboditelů, které se odehrály i v Moravskoslezském regionu a hluboko se dotkly našeho okresu a města Opavy.
Krvavý osud pasekářské osady Ploština
21. 4. 2020
V posledních dnech války, kdy vítězství nad nacistickým Německem stálo přede dveřmi, zahynuli za tragických okolností obyvatelé pasekářské osady Ploština, která byla centrem partyzánských skupin působících na jihovýchodní Moravě. Dne 19. dubna uplynulo od této tragédie 75 let.
Dachau – místo utrpení a naděje, aneb jedno významné výročí
21. 4. 2020
Koncentrační tábory – nástroj izolace, mučení a posléze likvidace nepohodlných nacistickému režimu, vznikly krátce poté, co nacisté na počátku roku 1933 převzali moc. První z nich byl otevřen již velice záhy 22. března 1933 v prostorách bývalé muniční továrny v Dachau u Mnichova. Byl zřízen rozkazem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera, tehdejšího náčelníka bavorské policie. Tento tábor získal v historii smutné prvenství, protože byl nejen prvním, ale i nejdéle „sloužícím“ zařízením tohoto druhu. Před 75 lety 29. dubna 1945 byl osvobozen americkou armádou.
Výsadek Jána Majera
6. 4. 2020
V samém závěru Bratislavsko-brněnské operace Rudé armády v noci z 25. na 26. dubna 1945 došlo k vysazení pětičlenné skupiny vedené Jánem Majerem (někdy psáno Mayer) na katastru obce Banín v polích nad železničním tunelem v Muzlově.