Archiv
Nalezené příspěvky
Pochody smrti válečných zajatců a vlakové transporty vězňů
3. 1. 2021
Přes naše území procházely od ledna 1945 pochody smrti válečných zajatců a projížděly vlakové transporty vězňů – shrnuji zde poznatky o těchto událostech z některých obcí dnešního svitavského okresu.
Odkaz soudu národů stále aktuální
5. 1. 2021
Před 75 lety po letech válečných útrap, barbarství vražd a neslýchané genocidy, kterými měla být podle zvrácených představ nacistů vybudována „Nová Evropa“, stanuli pohlaváři nacistického Německa před soudem národů, aby se zodpovídali z barbarských zločinů v rozměrech v dějinách lidské civilizace dosud nevídaných.
Českoslovenští Němci na Svitavsku a Moravskotřebovsku za druhé světové války
5. 1. 2021
V době druhé světové války se českoslovenští Němci ve své drtivé většině dobrovolně a s nadšením zapojili do barbarského systému nacistické říše. Někteří pamětníci vzpomínali, že českoslovenští Němci se vyznačovali větší brutalitou a nenávistí k obyvatelstvu okupovaných zemí než Němci, kteří pocházeli z Říše. (Potvrzovali to také bývalí vězni koncetračních táborů včetně mého tatínka.)
Zamyšlení k vánočnímu proslovu Bernda Posselta
5. 1. 2021
Z rozsáhlého projevu (na čtyři strany psaného textu) vyplývá, že představitel landsmanšaftu Herr Posselt, dobu, kterou líčí těmi nejdivočivějšími představami, nezažil a že to má jen vyčtené z německých knih a naprosto nepodložené historickými argumenty. Jeho vybájené pseudoargumenty o „zločinech Čechů“ v rámci průběhu a konce 2. světové války jsou v příkrém rozporu s opravdovými skutečnostmi nacistického řádění. Takovéto útoky na bývalou ČSR a nyní na ČR a zejména proti Ed. Benešovi jsou pravidelně časté a nejsou to určitě ty poslední. Nelze je jen přejít, a proto je nenecháme zapadnout.
Stanovisko Platformy k adventní řeči mluvčího a spolkového předsedy Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernda Posselta
5. 1. 2021
Konec adventu, čas rozjímání v očekávání připomínky narození Krista Spasitele, bývá obvykle časem smíření a nadějí. Nevím, zda řeč mluvčího a spolkového předsedy Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernda Posselta je toho zrovna typickým příkladem.
Exponent nacistických pohrobků opět zaútočil
7. 1. 2021
Předák sudetského landsmanšaftu Bernd Posselt opět chladnokrevně udeřil. Zopakoval lži sudeťáků. A čeští politici mlčí. Mlčí i současné vedení Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS).
Bernd Posselt je člověk, jehož bychom neměli podceňovat
9. 1. 2021
Dočetla jsem knihu Jany Bobošíkové: Nebudu mlčet. O televizní krizi, životě, politicích a lidech kolem mne (Praha 2006) a našla v ní zajímavé postřehy a názory, také o KDU-ČSL, landsmanšaftu a Berndtu Posseltovi, který byl jejím kolegou v Evropském parlamentu (2004–2009) a o němž píše při líčení událostí roku 2001: „Jen podotýkám, že Bernd Posselt, šéf tohoto hnutí, není žádná rázovitá figurka, je to člověk, jehož bychom neměli podceňovat. Stačí se podívat na internetové stránky tohoto hnutí a z pohledu na okleštěnou mapu naší republiky běhá mráz po zádech. To není žádný historický odkaz na plány nacistické říše, to je současnost!“ (s. 70)
Poděkování paní doktorce Markétě Pánkové
12. 1. 2021
V roce 2017 jsme v Oblastní organizaci ČSBS ve Valašském Meziříčí připravovali plán činnosti na rok 2018. Rozhodli jsme se především vzpomenout osobností z našeho regionu, jejichž životní osudy byly spojeny s bojem za národní svobodu. Stoleté výročí obnovení českého státu si to zasluhovalo.
Okupované pohraničí a volby 4. 12. 1938
14. 1. 2021
Po vzniku Československé republiky se její němečtí občané těžce smiřovali se ztrátou svého dosavadního privilegovaného postavení vládnoucího národa, a jejich většina s uspokojením přijímala nacistickou propagandu o své nadřazenosti.
Budova čp. 525 v Litoměřicích
19. 1. 2021
V listopadovém vydání Národního Osvobození jsou sestrou Ing. Valouchovou popsány události kolem pomníku nacistického železného kříže na severu Čech u obce Příchovice. Jeho opětovné osazení je důkazem, že mezi námi jsou ještě stále obdivovatelé nacismu. Mnohdy jsou jejich snahy o vymazání paměti národa rafinovanější. Svědčí o tom i deska na budově čp. 525 v Litoměřicích.