Platforma Vraťme vážnost ČSBS

Leden na začátku roku 1942 zdaleka neznamenal očekávaný přelom ve válce, jež otřásala Evropou, ale přinesla významnou událost jež předznamenala obludnou genocidu evropských židů, z nichž mnozí již delší dobu přežívali - spíše živoření v mnoha evropských ghettech, které předcházelo strašlivému a bohužel nevyhnutelnému osudu, jež v dokumentech nesl označení "Konečné řešení židovské otázky"

Autora či autorku veršů, které plod ducha zůstavil lidem tohoto světa za několik málo chvil zahubil smrtonosný plyn mezi stěnami plynové komory.  O to děsivější dnes verše jsou a o to naléhavěji promlouvají

Mezinárodní den památky obětí holocaustu připadá na 27. ledna. Byl vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů 1. listopadu 2005 na jeho 42. plenárním zasedání.  Tento den má připomínat trpení přibližně šesti milionů Židů, 220 tisíc Romů, 5 tisíc homosexuálů a milionů dalších nevinných obětí |  v době holokaustu za druhé světové války.

Rubrika „Historie“ se vrací k významným historickým událostem z hlediska jejich významu pro současnost i budoucnost. Ale nejen to. Publikujeme v ní i odkazy na dokumenty upozorňující na překrucování dějin. Takovým překrucováním jsou neustálé útoky České televize na Lidice.

Upozorňujeme proto na příspěvek:
Kauza Lidice: Wollner dál lže a uráží, ředitel ČT mlčí, pamětníci odcházejí. Lhostejnost vítězí. - YouTube.

Vysídlení Němců vzniklo pod spontánním tlakem české veřejnosti a jeho organizační nedostatky byly z německé strany záměrně zveličovány a vedly ke zcela zkresleným závěrům, které se i v současnosti výrazně liší od skutečnosti. Vysídlení taktéž vyplynulo z německých postojů hned po osvobození, kdy odmítali nastoupit na povinné práce. Odráží se v něm i chování Němců k Čechům po dobu celé této války i krátce před ní. Následující text vychází z práce – Vojtěch Žampach: Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích 1. 6. – 7. 7. 1945. Brno: Šimon Ryšavý, 2014. 110 s.

      Praha byla osvobozena mohutným nástupem Rudé armády ze severozápadu a severu, a vstoupila krátce k půlnoci na 9. května do severovýchodních okrajů Prahy; osvobození celého města bylo dokončeno   dopoledních hodinách 9. 5. 1945. Při osvobozování padly desítky rudoarmějců, byla poškozena řada tanků. Účast vlasovců byla nevýrazná a jejich divize postoupila jen na část Smíchova bez výrazné vojenské účasti a s odmítnutím Českou národní radou (ČNR), která řídila Pražské povstání.        

Květnové dny jsou každoročně okamžikem vzpomínek na konec nejstrašnější války, které byly dějiny lidstva dosud svědky. Od podobných katastrof v historii se lišila nejen počtem obětí a výší materiálních škod, ale i kvalitativně novým rysem. Poprvé bylo jejím cílem nejen ovládnutí území protivníka a porobení obyvatelstva, ale i etnická čistka spojená s genocidou prostřednictvím masového vraždění celých etnik a národů. Tato doktrína, která vznikla v nacistickém Německu, byla nejprve jedním ze základních pilířů nacistické doktríny, které, dokud nebyla realizována v plném rozsahu v podobě barbarství, nikdo nechtěl věřit. Realizací byl pověřen Hitlerův „černý řád“ – organizace SS a její četné složky, která vstoupila do dějin řekou plnou prolité nevinné lidské krve doslova apokalyptických rozměrů. Rudolf Höss, SS- obersturmbannführer, velitel komplexu osvětimských koncentračních táborů, pozemským zhmotněním pekla, byl v místě hromadných vražd, tam, kde stávalo jedno z krematorií, právě před 74 lety dne 16. dubna 1947 popraven.

Vedoucí služebny gestapa v Pardubicích kriminální komisař, SS-hauptsturmführer Gerhard Clages (narozen 26. června 1902) patří mezi zločince, kteří se dopustili nejtěžších provinění proti českému národu.

Z policejní věznice, v kterou se v lednu 1940 proměnily Kounicovy studentské koleje v Brně, byl 7. dubna 1945 vypraven transport vězňů do koncentračního tábora Mauthausen, jehož účastníci byli s výjimkou jediného Němce 10. dubna zavražděni.

Patnáctý březen roku 1939 navždy zůstane jedním z nejtragičtějších dnů naší novodobé historie. Bylo o něm napsáno velmi mnoho, a v budoucnu zajisté zůstane vděčným tématem nejen pro české historiky. Tímto dnem byl zřízen „Protektorat Böhmen und Mähren“, v řeči české protektorát Čechy a Morava. Výnos o jeho zřízení byl – ač nikdy o něm nebylo jednáno v zákonodárném sboru, Národním shromáždění – publikován v plném znění, a to na znamení poroby nejdříve v německé řeči a poté v jazyce porobeného národa. Přinášíme odkaz na jeho plné znění. Čtení zajímavé i po 82 letech.